Inscenace
Křehká žena se může postavit do cesty svému trýzniteli jedině s pistolí v ruce. Co na tom, že je to úspěšný lékař, který přišel jen na krátkou návštěvu? Ani její manžel, respektovaný právník, jí nezabrání využít jedinečné šance na spravedlnost. Tady a teď ho musí usvědčit, vynést rozsudek a vykonat trest.

Smrt a dívka

Smrt a dívka
Premiéra 20. února 2016. Derniéra 6. dubna 2019.
Obvyklá délka představení je 2 hodiny včetně přestávky. Upozorňujeme diváky, že je v rámci představení použito hlasité střelby.
Autor
Ariel Dorfman
Režie a scéna
Jiří Svoboda
Překlad
Ota Ornest
Kostýmy
Alena Schäferová

Podrobnosti

O autorovi: Ariel Dorfman (1942) je latinskoamerický spisovatel, dramatik, esejista, novinář, akademik, a především také aktivista. Na vlastní kůži zažil pohnuté politické události v Chile a celé své dílo proto poté zasvětil kritice Pinochetova režimu. Nejvíce se proslavil hrou Smrt a dívka, kterou v roce 1994 zfilmoval Roman Polanski se Sigourney Weaver.

„Hra se ptá, jak to je se spravedlností. Zejména v době, kdy režim přechází z kruté diktatury do demokratického systému. A co najednou s těmi oběťmi, které trpěly? Musí se smířit s tím, že prostě došlo ke změně? Případně jim někdo pošle papír, že to bylo nespravedlivé, ale nemohou se – zejména ti nejdrobnější lidé – už domoci spravedlnosti jakožto pomsty.“ (Jiří Svoboda)

„Jsem rád, že respektovaný filmový a televizní režisér Jiří Svoboda opět režíruje v Ungeltu. Drama Picasso se zde stalo kultovním představením. Stejně jako Picasso i Smrt a dívka je vypjaté drama, plné zvratů a napětí, vyžadující akčnost, spád a dynamiku. A to umí Jiří Svoboda bezkonkurenčně. A Lucie Štěpánková, Tomáš Dastlík a Petr Stach jsou skvělí herci.” (Milan Hein)

Z kritiky Jana Pařízka (i-divadlo.cz):
„Bezesporu opravdu dobře napsaná hra, jejíž ztvárnění se rozhodně vydařilo. Nelehké téma vyrovnání se s minulostí je zde velmi účelně zobrazeno na konkrétním případu, jež dokáže vzbudit různorodé emoce. Jednotlivé scény jsou dobře vystavěny, není zde slabší místo a pečlivě budovaná atmosféra strachu, nenávisti či lítosti je s postupem času o to více intenzivní. Nelze nevyzdvihnout vynikající výkon L. Štěpánkové, která má na výsledném dojmu největší zásluhu. K tomu ji oba mužští aktéři po celou dobu velmi zdatně sekundují. Celkově silný a působivý kulturní zážitek.“

Z kritiky Barbory Švarcové (Generace21.cz):
„Lucie Štěpánková se své role zhostila skvěle, byla neuvěřitelně uvěřitelná a byla to ona, na koho směřovaly zraky všech diváků, s ní sál dýchal a s ní sál vše prožíval. Tu hrůzu, strach, touhu po pomstě, vše, co se jí zračilo ve tváři.“

Hudba v představení užita na základě licence OSA: Ginastera Alberto/Silva Valdes Fernan - Cancion del arbol del olvido, Jara Martinez Victor Lidio - Herminda de la victoria, Jara Victor - Vientos del pueblo, Jara Victor - Plegaria a un labrador.

Média

Program