Inscenace
Dva rozdílné světy, dva nesmiřitelné přístupy k životu a jeden společný pocit viny, kterého se nejde zbavit. Fascinující střet dvou silných osobností, které se nedokáží přestat milovat, ačkoli je všechno proti.

Skleněný strop

Skleněný strop

České premiéry 4. a 5. května 2018. Obvyklá délka představení je 2 hodiny včetně přestávky.

Autor
David Hare
Dramaturgie
Pavel Ondruch
Překlad
Jan Šotkovský
Scéna
Michal Syrový
Režie
Vít Vencl
Kostýmy
Dana Hávová

Podrobnosti

O autorovi: Přední britský dramatik David Hare (1947) za svou dlouhou divadelní kariéru napsal přes třicet dramat. Ve svých textech pracuje s hlubinnou psychologií a využívá k tomu mistrovsky vystavěné dialogy, v nichž zkoumá nejen duše svých postav, ale i jejich světonázory. Jeho nejslavnější komorní hra Skleněný strop posbírala mnoho prestižních cen (např. Olivier Award pro nejlepší hru, několik Tony Award atd.) a s úspěchem se hrála po celém světě. V Ungeltu má svou českou premiéru.

„Hlavní téma této hry je svědomí, a jak s ním neopatrně zacházíme, a které i přesto určuje celý náš život. Jak žijeme, jak vypadáme, co k sobě přitahujeme... A to mě nutí k zamyšlení a zároveň mě to něco naučilo.“ (Tatiana Vilhelmová)

„Skleněný strop je další z lahůdek Divadla Ungelt. Člověk už po prvním přečtení ví, že drží v ruce něco, co prostě stojí za to.“ (Jiří Langmajer)

„Skleněný strop jsme vybrali přímo na tělo Tatianě Vilhelmové, která je ve vrcholné profesní formě. Krásný mnohovrstevnatý text je ideální pro hlubinnou hereckou práci a vyžaduje zralé charakterní herce. Právě takové jako je Tatiana či Jiří Langmajer, který byl pro roli jejího dávného milence okamžitá a jasná volba.“ (Pavel Ondruch)

Z kritiky Jany Paterové (Divadelní noviny):
„Vilhelmová hraje Kyru neexaltovaně, zlidští i její plakátový projev a hlavně dává nahlédnout do její duše. Vnitřní pochody a proměny postavy dokáže výrazně ukázat i v situacích, kdy se takzvaně navenek nic neděje. Zkušeným partnerem je jí Jiří Langmajer, jehož Tom umí být přesvědčivý, i když Hare jeho argumenty oslabuje. Je ve svém projevu eruptivnější a s Vilhelmovou se dobře doplňuje.“

Z kritiky Radmily Hrdinové (Právo):
„Tatiana Vilhelmová obdařila Kyru nervní, citlivou duší a neustálým napětím, Jiří Langmajer se v Tomovi od sebestředného suveréna přehrává plynule do polohy racionálního, po odpuštění i po Kyře toužícího muže.“

Média

Program