Petr KOSTKA

Přestože Petr Kostka (1938) pochází ze starobylého divadelního rodu, tíhl nejdříve k exaktním vědám (především k matematice). Snad i proto maturoval v roce 1957 na Vyšší hospodářské škole. Hned poté však nastoupil na DAMU. Studium vzhledem k životním okolnostem (manželství a první dcera) nedokončil. V roce 1960 dostal nabídku na angažmá v Městských divadlech pražských a zakotvil tam na 14 let. Městská divadla pražská mu svým širokospektrálním repertoárem rozkročeným od frašek, muzikálů až po dramata a tragédie dala dokonalé herecké základy a z temperamentního mladíka se brzy stal charakterní herec. Jako takový vstoupil v roce 1976 do angažmá v Národním divadle, z něhož v roce 1994 přešel do Divadla na Vinohradech. Dnes je již na volné noze a hostuje v mnoha divadlech po celé Praze (a opakovaně i v divadle v Pardubicích). V Divadle Ungelt nazkoušel tři role. Legendární inscenace dvorního režiséra Divadla Ungelt Ladislava Smočka Ledňáček (William Douglas Home) měla premiéru v roce 2007 a Petr Kostka v ní spolu s Alenou Vránovou a Františkem Němcem exceloval jako tragikomický sluha Hawkins. S Alenou Vránovou se Petr Kostka na jevišti Ungeltu setkal ještě jednou, a to v roce 2013, kdy pro Ungelt nazkoušel novou roli Ralpha v DiPietrově Poslední romanci (režie Petr Slavík). Tuto již z Ledňáčka osvědčenou dvojici doplnila manželka Petra Kostky Carmen Mayerová. Se svým dlouholetým kolegou a kamarádem Františkem Němcem a režisérem Ladislavem Smočkem rok poté připravili další inscenaci, kterou mnozí řadí k vrcholům Smočkova působení v Ungeltu – Pan Halpern a pan Johnson. Pan Halpern a pan Johnson je stále na našem repertoáru a nezadržitelně se blíží ke své dvousté repríze. Petr Kostka je držitelem celé řady ocenění – od Ceny Thálie za roli Hermana ve Smíšených (po)citech až po cenu za celoživotní mistrovství v dabingu (Cena Františka Filipovského) a cenu za celoživotní činoherní mistrovství (Cena Thálie 2017). Nezanedbatelné je také jeho působení ve filmu, pro nějž ho objevil režisér Jiří Krejčík (Probuzení, Vyšší princip). Z dalších jeho filmů jmenujme alespoň Což takhle dát si špenát, Zítra vstanu a opařím se čajem či novější Nesmrtelnou tetu. V televizi jste jej mohli vidět třebas v Domě na konci města, Četnických humoreskách či Sanitce.